| OBSAH |
|
|
|
|
|
Přírodní podmínky |
|
Městská část Praha 16 se rozkládá na levém břehu řeky Berounky nedaleko soutoku
s Vltavou. Zeměpisná poloha je dána pásmem 49° 59´ severní šířky (padesátý
poledník je blízko zmíněného soutoku Berounky a Vltavy v Lahovicích) a 14°
29´východní délky. Zastavěné území Radotína ležící v nadmořské výšce cca 200 až
300 m n. m. (přesně vyměřené nádraží je 204,549 m n. m.) má tvar písmene “T”
obráceného tak, že vodorovná, širší část písmene, je umístěna v údolí Berounky a
na jeho svazích položených převážně k jihu. Svislá, užší část písmene, směřuje
severozápadně do úzkého údolí Radotínského potoka, který se přibližně uprostřed
jihovýchodního okraje Radotína vlévá do Berounky. Hranice katastru na jihozápadě
a západě tvoří současně hranici hl.m. Prahy.
celá kapitola...
|
|
|
Geologická minulost |
|
Radotín leží v rozsáhlém údolí, jehož převážná část je tvořena mořskými sedimenty,
ponejvíce pak vápenci a jílovitými břidlicemi. Dnes se procházíme po dně prastarého moře,
o jehož existenci není pochyb, za miliony a miliony let se mořské usazeniny nahromadily
do takové míry, že ještě můžeme sledovat desítky metrů vysoké skalní výchozy,
v nichž se nacházejí svědkové dob dávno minulých, kteří se až do dnešních dnů
dochovaly v podobě zkamenělin...
celá kapitola...
|
|
|
Životní prostředí |
|
Dlouhá léta, prakticky po celé 20. století, byl Radotín všeobecně veřejností vnímán díky existenci
cementárny a továren jako nevzhledná a zaprášená obec.
A skutečně tomu tak i bylo.
Dokonce ani zbourání staré cementárny v roce 1963 nezbavilo Radotín nálepky málo
přitažlivé lokality, jelikož socialistické chápání stavělo průmysl či výrobu v žebříčku
hodnot daleko před ochranu životního prostředí. V tomto směru se popravdě řečeno začal
Radotín měnit k lepšímu až v posledním desetiletí...
celá kapitola...
|
|
|
Historie |
|
Jak svědčí
četné archeologické vykopávky, bylo místo dnešního Radotína osídleno již od pradávna, což dokládá i odkryv pískovny nad obcí, kde
v roce 1970 byly objeveny nálezy od mladší doby kamenné až po éru slovanskéhu
osídlení. V lokalitě "Na hradišti", na plošině nad skalou proti
cementárně, jsou zřetelné známky keltského opevnění. Z doby
stěhování národů byl v Radotíně objeven hrob, ve kterém byl
nalezen aureus, zlatá mince římského krále Arkadia, spolu se
zlatou přezkou. Rozsáhlé slovanské pohřebiště z 9. století bylo
odkryto při stavbě nové silnice z Lahovic do Radotína v r. 1954...
celá kapitola...
|
|
|
Čestní občané Radotína |
|
□ 28.9.1899 jmenován Václav Schmid, řídící učitel v Radotíně, po dvacetipětiletém působení na zdejší škole.
□ V květnu 1903 jmenován Jeho Jasnost kníže Jiří z Lobkovic, nejvyšší maršálek Království českého.
□ Po roce 1945 dva radotínští rodáci za své zásluhy ve II. světové válce...
celá kapitola...
|
|
|
Známé osobnosti |
|
Připomeňme ještě několik známých jmen, která byla nebo jsou s Radotínem svázána pevným poutem:
□ Jaroslav Březina - operní zpěvák, radotínský občan.
□ Josef Frais - spisovatel, autor několika novel, románů a muzikálů, radotínský občan.
celá kapitola...
|
|
|
Památky a církev |
|
Je bohužel smutnou skutečností, že v naší městské části se nedochovalo mnoho historických památek,
na kterých by oko návštěvníka mohlo spočinout. Mimo kostela, o němž je řeč níže, stojí za zmínku
nejstarší část obce, kde domy při očíslování v roce 1770 byly označeny nejnižšími popisnými čísly,
které pak byly převáděny i na postupně rekonstruované i jinak přestavované domy až do dnešních dob...
celá kapitola...
|
|
|
Mlýny na Radotínském potoce |
|
Radotínský potok pramení v obci Ptice a v Radotíně pod kostelem se vlévá do Berounky.
Stále ještě je údolím krásných mlýnů.
Kdysi se jich uživilo na 22 kilometrech od pramene k ústí 21.
Střední část potoka, Radotínské údolí, patří k nejzajímavějším pražským krasovým útvarům, nyní je to
chráněná krajinná oblast Český kras. Dokladem toho je
jeskyně Pod Vějířem, ve skalnaté stráni, asi 200 m od soutoku Mlýnského
a Radotínského potoka. Dnes už mlýny v radotínském údolí neklapou svým
charakteristickým zvukem...
celá kapitola...
|
|
|
Doprava a spoje |
|
Ještě před 250 lety vedla přes Radotín jediná komunikace - cesta z Prahy
přes Lochkov, Radotín, přívoz přes Mži na Zbraslav - Baně, Jíloviště a dále.
V r. 1742 při obléhání Prahy francouzskou soldateskou byl ve zbraslavském klášteře
umístěn štáb francouzské armády. Pro snadnější spojení s Prahou vylámali Francouzi skálu pod Zlíchovem
a pod dnešním Barrandovem v místech, kde skály dosahovaly až těsně k Vltavě. Tím vznikla nová cesta
z Prahy kolem Vltavy na Zbraslav a zanikla stará obchodní cesta přes Radotín. Od lahovického mostu byla
zřízena silnice do Radotína a později její prodloužení do Černošic. Silnice k Třebotovu byla postavena
v r. 1882 a nahradila do té doby nesjízdný úzký úvoz. ...
celá kapitola...
|
|
|
Průmysl |
|
Teprve sedmdesátá léta devatenáctého století jsou prvním,
zprvu velmi nesmělým začátkem rozvoje průmyslového Radotína.
V r. 1871 se povoluje na místě starého Žufníčkova gruntu (zhruba dnešní nové sídliště) stavba CEMENTÁRNY.
Ta se později stala jakýmsi symbolem Radotína, avšak v šedesátých letech 20. století byla vymístěna mimo
zastavěnou část obce.
V r.1872 byl položen základní kámen k výstavbě cukrovaru (v prostoru současných StČEZ)...
celá kapitola...
|
|
|
O radotínských školách |
|
I o počátcích školství v Radotíně se můžeme jen dohadovat, neboť nemáme žádné zápisy.
Kolem roku 1350 se staré materiály třebotovské fary zmiňují o "kantořích" radotínských bez dalších bližších informací.
První známou školní budovou byla zádušní chalupa na místě dnešního dvora místního úřadu.
Zde bydlel od r. 1715 první učitel, jenž zastával i funkci kostelnickou. Světnice, již obýval, sloužila
i za síň k vyučování až do roku 1820...
celá kapitola...
|
|
|
Kulturní činnost |
|
O tom, že radotínští občané se nemalou měrou věnovali i kulturní stránce života,
rádi se bavili a sdružovali,
svědčí mnohé záznamy v archivu letopisecké komise.
Jednou z nejvýznamných složek kulturního života byly spolky. V kronice je uvedeno,
že v roce 1946 bylo v Radotíně registrováno 30 různých spolků. Mnoho jich již zaniklo, hlavně těch,
které byly činné ještě před 1. světovou válkou. Většina těchto spolků měla ve svých stanovách o účelu
spolku také zvláštní odstavec, kromě své zájmové činnosti: ” pořádání ušlechtilých zábav a vzdělávání
členů odbornými přednáškami s pomocí spolkové knihovny ”...
celá kapitola...
|
|
|
Pohostinství |
|
Nejstarší zpráva o hospodě v Radotíně je již z předhusitského období a
zachovala se v urbárním rejstříku zbraslavského kláštera z roku 1342. Další
zpráva o krčmě je z roku 1482. V záznamu Panství kláštera zbraslavského z roku
1596 se o ní dále hovoří jako o krčmě vejsadní. Výsada spočívala v povinnosti
odebírat zbraslavské pivo. Krčma byla na gruntu později značeném jako čp. 1.
..
celá kapitola...
|
|
|
Baráčníci |
|
Radotínská Vlastenecko-dobročinná obec baráčníků spadá pod 3. župu Mistra Jana Husa na levém břehu Vltavy, se sídlem v Praze na Malé Straně a v roce 2000 má za sebou nejméně
78 let působnosti...
celá kapitola...
|
|
|
Sbor dobrovolných hasičů |
|
Základní myšlenkou všech sborů dobrovolných hasičů je humanitární pomoc při ochraně života, zdraví, majetku občanů, obce i celé společnosti.
První český hasičský sbor dobrovolných hasičů byl založen ve Velvarech v roce 1864. Podle tohoto vzoru došlo k rychlému rozšíření sborů po celém království českém. V Radotíně došlo k založení sboru dobrovolných hasičů (dále jen SDH)
na popud obecního zastupitelstva v roce 1886. ...
celá kapitola...
|
|
|
Sport |
|
Tradice organizované tělovýchovy v Radotíně je spojena s činností
několika sportovních oddílů. Během let jich vzniklo požehnaně a provozovala se v
nich řada různých sportovních odvětví. Vývoj jednotlivých oddílů a sportů
probíhal v kostce následovně:
První tělocvičný spolek Sokol byl založen v roce 1888, a to konkrétně 28. října. Cvičilo se v hostinci U české koruny a od roku 1904 v tehdy nové obecné škole. První letní cvičiště bylo na zahradě hostince a pak za stodolou u Drchotů (nyní dům U koruny). V roce 1922 byl zakoupen pozemek U studánky, kterému se později říkalo U Černošic,
a upraven na letní cvičiště.
...
celá kapitola...
|
|
|
Zdravotnictví a charita |
|
Zdravotnická služba v Radotíně dlouho neexistovala. V 19. století
pečovali o zdraví obyvatel okresní a obvodní lékaři. Na Zbraslavsku byli obvodní lékaři v Dobřichovicích,
Mníšku, ve Slapech, a ve vlastní Zbraslavi. Do Radotína dojížděl lékař ze Zbraslavi, jmenoval se Gastl a
byl Němec. Když byl ve válce prusko-rakouské v roce 1866 zajat, dojížděl do Radotína z Jílového
MUDr. Jaroslav Holík, otec řídícího učitele Bedřicha Holíka. Pak až do roku 1899 následuje řada dalších
dojíždějících lékařů. Teprve v tomto roce je zmiňován první v Radotíně bydlící lékař MUDr. Vodénka.
...
celá kapitola...
|
|
|
Rozvoj v letech 1990 - 2000 |
|
Toto období bylo zahájeno "sametovou revolucí" v listopadu 1989, která se vedle radikálních společenských.a politických změn projevila i v řízení a správě měst a obcí nově zvolenými orgány, které dostaly plnou
pravomoc, ale i zodpovědnost za svoji činnost.
Jak bylo této samosprávné pravomoci využito v Radotíně?
V první řadě bylo třeba vybudovat chybějící infrastrukturu...
celá kapitola...
|
|
|
Členění městské části |
|
Městská část Praha-Radotín je jednou z 57 městských částí součástí
hlavního města Prahy (ve smyslu správního členění) a je jednotkou se samosprávní
působností. To znamená, že vystupuje v právních vztazích svým jménem, nese
odpovědnost z těchto vztahů vyplývající a své záležitosti spravuje samostatně.
Městská část vymezuje působnost starosty, jeho zástupce, tajemníka, vedoucích
odborů a pracovníků MÚ. Základem činnosti městské části v oblasti samostatné
působnosti je zabezpečování hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje svého
územního obvodu, ochrana a tvorba zdravého životního prostředí a uspokojování
potřeb občanů, správa majetku svěřeného městské části...
celá kapitola...
|
|
|
Vydal: Úřad MČ Praha - Radotín v roce 2000
Náklad: 3000 výtisků
Design a předtisková příprava: Ing. Oldřich Pechar - chráněná dílna
Tisk: Grafotechna Print s.r.o.
Almanach ke stažení:
Almanach.pdf
(4Mb)
|