Letopisecká komise Radotín
Letopisecká komise Radotín

Letopisecká komise Radotín

U Starého Stadionu 1379/13, Praha Radotín, 153 00


pozdrav z údolí potoka mapa potoka, nové okno

Radotínský potok


pramen potoka

Radotínský potok, levostranný přítok Berounky, pramení v nadmořské výšce 400m v polích mezi Pticemi a Úhonicemi. Tam najdeme několik močálů, z nichž vyvěrají pramínky a ty se slévají v Radotínský potok. Za Úhonicemi se potok stáčí k Drahelčicím, obtéká Hořelice, přes Nučice, Tachlovice, Chýnici a Choteč míří k Radotínskému údolí. Přírodní rezervace Radotínské údolí patří k nejzajímavějším pražským krasovým útvarům, je součástí chráněné krajinné oblasti Český kras.

Na horním toku protéká po náhorních rovinách Pražské plošiny a pod Tachlovicemi se zařezává do hlubšího údolí. náhon před kulturním střediskem U Koruny

Má jen malé přítoky. Nad Cikánkou se do něj zleva vlévá Zmrzlík neboli Mlýnský potok, u cementárny zleva Lochkovský potok a pod cementárnou na začátku Radotína zprava Šachetský potok z Černé rokle a zleva Skalní potok ze Slavičího údolí.

Velkou částí protéká Chráněnou krajinnou oblastí Český Kras.

Délka jeho toku je 22,6 km - na nich se kdysi uživilo 22 vodních mlýnů. Většina z nich byla postavena ve středověku, na dolním toku klapaly mlýny již v době předhusitské. Od 17. století byly mlýny samostatné a jejich mlynáři byli první, kdo svobodu získal. Mlýny byly propojeny mezi sebou cestou, která vedla podél potoka, od toho dostala i svůj název dnešní " Stará mlýnská cesta ".

K dvěma posledním mlýnům v centru Radotína přiváděl vodu mlýnský náhon, který tekl mezi radotínskými statky a tunýlkem pod železniční tratí, aby v blízkosti přívozu vtékal opět do potoka.

Radotínský potok v části od odbočujícího náhonu až k ústí do Berounky, byl nazýván "Jalovým potokem", neboť vodou byl zásobován nejprve mlýnský náhon a teprve přebytečná voda vtékala do vlastního koryta. Při nedostatku vody jí bylo v Jalovém potoce velmi málo. Povozy jezdily potokem a místo mostů byly přechody po rozestavených kamenech a jednoduchých dřevěných lávkách nazývaných „necky“.
potok po regulaci
V roce 1909 byla provedena regulace potoka a jeho napřímení. Domy na návsi, které dříve stály na pravém břehu potoka, se přesunuly na levý břeh, v původním korytě Jalového potoka vznikl později park.

Krasová voda Radotínského potoka vtéká do Berounky pod kostelem svatého Petra a Pavla v Radotíně v nadmořské výšce 192m.
Na náplavce u soutoku je zabudována historická vodočetná lať, patrně ze 17.-18. století. Do země je tam také zapuštěna železná silueta Radotínského potoka, která je osazena devíti sedáky, symbolizujícími devět mlýnů na katastru Radotína.
potok v současnosti ústí do Berounky








Berounka


na Berounce roku 1913 Jihovýchodní hranici katastru Radotína tvoří řeka Berounka, která přivádí vodu ze západních Čech a u Lahovic se vlévá do Vltavy. Původně se do ní vlévala již u Zbraslavi, ale v roce 1829 opustila staré řečiště a prorazila si nynější koryto. O úpravu břehů, vyhloubení a zrušení starého řečiště se postaral tehdejší majitel zbraslavského panství, kníže z Öttingen–Wallersteinu. Jediným Krňák zbytkem je pod zbraslavským zámkem slepé rameno Krňov (Krňák), zvané kdysi Rasovna.

Původní pojmenování řeky, Mže, se objevuje již ve 12. století v Kosmově kronice, kdy ji proslulý Kosmas uvádí pod názvem Mse, Msa nebo Misa. Jméno Berounka je známo až od 18. století. Patrně jako první se o změně pojmenování řeky zmínil plzeňský kronikář J.Tonner, který pravil: „Mže, když minula město Beroun, změnivší jméno pod novým názvem Berounka, do Vltavy vtéká.“ V 16. a 17. století se objevuje též jako Plzeňská řeka, někdy dokonce Černá voda. K ustálení dnešního názvu přispěla nejvíce Müllerova mapa z roku 1720, kde je slovo Berounka použito od jejího toku v Plzni. Ještě František Palacký však používal ve své Historické mapě Čech vydané v roce 1875 název Mže pro její celý tok. Původ jméno pochází ze slovanského základu, který znamená mlhu.
Berounka Voda v Berounce, aby se mohla smísit s vltavskou, musí od soutoku Radbuzy a Mže v Plzni urazit 138,78 km. Mže pramení v Německu, dalších 104,5 km od Plzně. Berounka se kromě uvedených jmen ještě nazývala také Blatterbachem, Reichenbachem či Stará řeka. Odvodňuje plochu o rozloze 8855 km2 a její průměrný průtok v ústí je 36 m3/s.

Berounka je v současné době všeobecně proslulá jako krásná řeka nejen mezi vodáky a chataři ale i mezi širokou veřejností díky svým malebným zákrutám.

říční lázně V Radotíně byly na jejím břehu již kolem roku 1900 zřízeny dřevěné lázně. Během těžkých časů první světové války a hospodářské krize pravděpodobně říční lázně občanům nesloužily, ale v roce 1934 byly obnoveny. Kromě upraveného vstupu do vody byly u řeky vybudovány ještě písečné pláže, hřiště, taneční parket, nacházela se tu restaurace, kde se vařila „výtečná kuchyně“ a podávaly studené nápoje.

Pod kostelem sloužil lidem na řece přívoz. Již v roce 1908 však obecní zastupitelstvo jednalo o postavení mostu místo stávajícího přívozu. První světová válka přerušila veškeré plány a o vybudování mostu se znovu uvažovalo až v roce 1939, kdy s návrhem přišla radotínská obec. Protektorát, druhá světová válka a nelehká poválečná doba však stavbě opět nepřály.

Po dlouhá desetiletí se stále řešil prozatímní přechod pro pěší přes Berounku. Po zrušení přívozu se instalovaly různé lávky na lodicích nebo se využívali pontony. Problémem ale bylo pravidelné odstraňování „lávek“ v zimních měsících a také nebezpečí utržení v době povodní. Přechod byl konečně vyřešen stavbou visuté lávky pro pěší, jež byla dokončena v roce 1994.

Pokud lávku přejdeme, můžeme se vydat na procházku podél řeky až k jejímu soutoku s Vltavou, nebo po zpevněné silničce po červené turistické značce až k Peluňku na Zbraslavi. Berounku kopíruje i stezka pro cyklisty A1 na jejím levém břehu, po níž lze také dojet k soutoku a dále do Modřan, v opačném směru vede stále podél řeky do Černošic.

V roce 2015 byla část břehu od soutoku s Radotínským potokem až k bývalému zahradnictví upravena a vzniklo odpočinkové místo pojmenované "Místo u řeky". Místo u řeky Místo u řeky


Ing. Irena Farníková
15.listopad 2016





Použitá literatura:
otevřená encyklopedie Wikipedie
archiv MČ Praha Radotín
Kronika obce Radotína
Kniha o Radotínu









Aktualizováno:             webmaster