Letopisecká komise Radotín
Letopisecká komise Radotín

Letopisecká komise Radotín

U Starého Stadionu 1379/13, Praha Radotín, 153 00

Povodně v Radotíně




Hlavními příčinami povodní u nás jsou jarní tání sněhu a zamrzlých toků na jaře a dlouhodobé deště či přívalové srážky v létě.

K největším popsaným povodním v Radotíně patří povodeň z února 1799. Zima a velké mrazy tehdy začaly v listopadu 1798 a trvaly do konce února 1799. Ledové kry způsobily velké škody sedlákům, kteří měli svá pole kolem Berounky.

Také další povodeň způsobily tající ledy: od 1. prosince 1844 byla Berounka zamrzlá, napadlo téměř dva metry sněhu. Obleva a silný déšť, který přišel v březnu 1845, způsobil rozsáhlou povodeň, kdy celé údolí od Černošic k Lipencům a Chuchli „podobalo se jezeru“. Po Berounce plulo tehdy množství dřev, nářadí, kusy chalup, střechy apod.

Květnovou povodeň roku 1872 způsobily přívalové deště - v Radotíně mohutně pršelo od soboty 25. května do nedělního rána. Následnou povodní byla zasažena hlavně Berounka a Vltava, na Berounsku zahynulo několik desítek lidí, některé vesnice byly úplně zničeny. Na berounském náměstí se voda zastavila ve výšce dvou metrů. V Radotíně voda strhla ochrannou hráz na Rymáni, zničila úrodu na polích, poničen byl i mlýnský náhon. U Mokropsů, se zřítil železniční most. Povodní poničený Karlův most roku 1890

Další velká povodeň, stoletá, která byla způsobena dlouhotrvajícím deštěm, přišla v prvních dnech září 1890.
Postižena byla zejména Praha, kde voda strhla tři oblouky Karlova mostu a pronikla až na Staroměstské náměstí. Při povodni zahynuly desítky lidí.
Berounka se začala 3. září vylévat z břehů a zaplavovat údolí, které přeměnila v jezero. Až na Radotín sahala vzedmutá vltavská voda - rozvodněná Berounka a Vltava odnesly z luk a polí veškerou úrodu. Rovina od Černošic až k Modřanům a mezi Radotínem a Zbraslaví tvořila rozvlněné moře, ze kterého jen tu a tam vyčnívaly koruny stromů.
Školáci z Černošic nemohli týden do školy v Radotíně.



Desetiletou povodní byla velká voda způsobená v únoru 1909 táním sněhu a silným deštěm.
ledy v únoru 1909

V noci z 11. na 12. srpna 1925 postihla Radotín průtrž mračen s krupobitím, která způsobila velké škody. Tentokrát se rozlil Radotínský potok, zatopil několik bytů, strhal mosty a lávky a poničil regulaci potoka. Náklad na opravu regulace potoka a zřízení mostu a lávek činil přes 350 000Kč.

V sobotu 17. června 1939 začalo po delší době pršet, strhla se bouře a průtrž mračen. V neděli 18. června začala Berounka náhle vystupovat ze břehů a poškodila železniční trať ve Všenorech, Dobřichovicích a Řevnicích. V pondělí voda opadla a doprava byla obnovena.

Povodeň, která postihla Radotín roku 1940, způsobily dlouhotrvající mrazy – mrzlo od prosince 1939 a náhlá obleva nastala až v březnu 1940. Na Berounce tály až 80 cm tlusté kry. Dvacetiletá voda kulminovala 15. března a opadla až 6. dubna. Prahu v té době zasáhla pětatřicetiletá voda.



velká voda u přívozu roku 1947
velká voda u viaduktu roku 1947 Horymírovo náměstí 1947

Stálé a tuhé mrazy v březnu 1947 vytvořily až 60 cm silné ledové kry a nebezpečí zvětšovala téměř 90 cm vysoká vrstva sněhu na nich. K záplavě došlo v neděli 9. března, kdy plující kry vytvořily na různých místech ledové bariéry. U Černošic byla bariéra 7-8 m vysoká. Pomáhali vojáci, kteří trhavinami uvolňovali ledovým krám cestu - v Radotíně led, který byl nakupen od přívozu až k říčním lázním. Touto povodní bylo poškozeno 850 osob v sedmnácti obcích, čtyři osoby utonuly, škoda se vyšplhala do výše přes 26milionů Kč.
Sotva voda Berounky opadla, rozlil se Radotínský potok. Ulice podél něho byly pod vodou, na Horymírově náměstí se dokonce převáželo na lodičce. 

Radotínský potok se rozvodnil také koncem června 1953 po silné bouři a průtrži mračen. Jeho hladina stoupla o dva metry a voda zaplavila polnosti, zahrady i obytné domy. Po opadnutí vody zůstalo na silnicích bahno do výše 50 cm a metrový nános písku v Šárově kole.



velká voda roku 1954 Velká voda roku 1954


O rok později, v červenci 1954, přišla velká povodeň na celém toku Vltavy. Prahu před pětadvacetiletou vodou ochránila Slapská přehrada, která byla před dokončením a téměř prázdná. Berounka se rozlila po vydatných deštích 9. až 11. července.

18. srpna 1974 v 19 hodin se rozpoutala dvacetiminutová bouře doprovázená kroupami a silným větrem. Kusy ledu, často větší slepičího vejce, rozbily okna, střechy, poškodily fasády, stromy a venku stojící auta. Vítr se hnal rychlostí 144km/hod. Proudy vody zaplavily byty, komunikace, vytrhaly dlažbu, některé byty se staly neobyvatelnými. Déšť ustal až v ranních hodinách, pohroma způsobila milionové škody.

30. dubna 1975 se zvedla voda po extrémních srážkách. Celkové škody byly v desítkách milionů Kčs.

Po suché zimě a jaru došlo v květnu 1978 k prudkým dešťům a následně k povodni na celém toku Berounky. Rozvodněná řeka vytvořila v okolí Radotína obrovské jezero, voda zatopila některé komunikace a zemědělskou půdu, odplavila také lávku přes Berounku. Nejvyšší stav vody byl 460 cm.

V pondělí 20. července 1981 byl vyhlášen druhý stupeň pohotovosti a byli evakuováni lidé z třiadvaceti chat a sedmnácti obytných domů. Záplava kolem Berounky sahala k tenisovým kurtům, k továrnám Janka, Technometra a Prefa. Radotín byl opět jednou obklopen velkým jezerem, z kterého trčely jen střechy rekreačních chat. V úterý 21. července voda klesla.

Povodeň, která postihla Radotín od 29. května do 2. června 1986, patřila k těm menším. Zatopeny byly chaty v ulici U Lázní, bufet v lázních, klubovny vodáků a turistů, sklepy obytných domů v Šárově kole, Na Rymáni a Na Benátkách.

velká voda pod Kazínem roku 1987 velká voda na černošickém hřišti roku 1987
V roce 1987 se Berounka rozvodnila v neděli 11. ledna, což bylo způsobeno bariérou z ledové tříště, sněhu a ker. Ta se vytvořila přes celou šíři Berounky a byla vysoká 1,5 m a dlouhá asi 200 m. Voda klesla ve středu 14. ledna.

Nejničivější povodně v novodobých dějinách nás postihly v srpnu 2002.
Horymírovo náměstí - rok 2002 Následkem velkých přívalových dešťů začátkem srpna se rozvodnily řeky v Jižních Čechách. 9. srpna byla zaplavena silnice pod Lahovickým mostem a stezka kolem Berounky a to nejen směrem k tenisu za Ondřejem, ale i za chatami směrem k Černošicům
silnice na Prahu rok 2002 Berounka, rok 2002

Po dalších velkých deštích Vltava i Berounka vystoupily z břehů, 12. srpna po poledni byl vyhlášen III. stupeň povodňové aktivity, tj. stav ohrožení. Lidé z oblastí Šárova kola, Benátek, říčních lázní a Rymáně byli evakuováni. Berounka neustále stoupala.
Ve středu 14. srpna v 11 hodin dopoledne hladina kulminovala v rekordní výšce 197,28 m, tj. 6,8 m nad normálem, čímž překonala stoletou vodu z r. 1890 o 78 centimetrů. Po cca 4 hodinách začala opadávat, přibližně 1,5 – 2 m za den.
povodeň 2002 u přívozu
V údolí Vltavy pod i nad soutokem s Berounkou vzniklo jednolité jezero, kde na severní (radotínské) straně tvořil záplavovou čáru od Malé Chuchle až do Radotína násep tratě ČD, která nebyla zaplavena. V Radotíně se zátopová čára odchylovala od tohoto náspu přes ulici Vrážskou na hranici mezi bytovými domy a firmou Albet, dále přes ulici Věštínskou mezi družstevními domy a ulicí Kraslickou, poté ulicí Výpadovou až k ulici Tachovské, Ta zatopena nebyla, avšak přilehlé bytové domy (Kočího domy) měly zatopené suterény.
povodeň 2002, základní škola
Zatopeno bylo Horymírovo náměstí do výše cca 0,6 až 1,5 m, podjezd pod železničním mostem a část ulice za mostem směrem k pěšímu přechodu přes potok. Zatopen byl také závod S + S Vzduchotechnika a farní zahrada stejně jako Základní škola – II. stupeň včetně tělocvičen a suterénu pod jídelnou. Zátopová čára pak probíhala podél ochozu nového stadionu, šikmo přešla ulicí Na Rymáni.
Celkem bylo zatopeno: 132 rodinných domů, 7 bytových domů, 55 chat – z nichž bylo 40 odstraněno. Zatopená plocha činila více než 1/4 celkové plochy katastru Radotín. Zatopeny byly rovněž všechny výrobny a podniky mezi ulicí Vrážskou a Výpadovou od ulice U Jankovky až k Velké Chuchli. Hloubka zatopených objektů dosáhla někde až 400 cm. Nejhůře dopadla oblast v Šárově kole, kde kromě hloubky zatopení cca 3,0 m způsobil škody značný proud.



Po povodních předcházejícího roku byl rok 2003 velmi chudý na srážky, přesto byla Berounka rozlitá. Stalo se tak hned po začátku roku. 1. leden byl sice mrazivý, druhý den však přišel déšť a 3. ledna se Berounka rozlila. Zaplavena byla pole k Černošicím. Hladina kulminovala 4. ledna ráno na kótě 194 cm, což bylo o 3m méně než v srpnu. Zaplavena byla silnice do Černošic.



Povodeň v roce 2013 začala ve středu 29. května po několikadenním dešti.
ulice Výpadová - rok 2013 Postiženy byly ulice Chrobolská, Na Rymáni, K Berounce, K Lázním, K Přívozu, Šárovo kolo, Věštínská, Výpadová, Vrážská a Přeštínská.
restaurace U Vodáka, povodeň 2013
Celkem bylo zasaženo 113 nemovitostí.
protipovodňové stěny
Osvědčila se nová protipovodňová opatření – pevná i mobilní – jimi byla ochráněna rozsáhlá oblast kolem ulic Na Benátkách, V Parníku, U Jankovky, Věštínská a lokalita kolem Základní školy.
Berounka, povodeň 2013
Zároveň se rozvodnil i Radotínský potok a zatopil ulice Na Cikánce, Vápenná, Pod Velkým hájem, K Přívozu. Nemovitostí zasažených rozlitím Radotínského potoka bylo pět.
Na Berounce v Berouně byl 1. stupeň povodňové aktivity (260 cm) pokořen v pátek 31. května a 3. stupeň povodňové aktivity (400 cm) na přelomu soboty a neděle. Nejvyšší hladiny dosáhla Berounka v pondělí 3. června stavem 577 cm s průtokem 1150 m³/s (více než dvacetiletá voda). 3. stupeň povodňové aktivity byl odvolán až ve středu 5. června a 1. stupeň povodňové aktivity v sobotu 8. června, ale vzápětí nastala další povodeň a řeka znovu kulminovala v úterý 11. června, tentokrát v pásmu 2. stupně povodňové aktivity s průtokem přes 320 m³/s. 1. stupeň povodňové aktivity pak byl definitivně odvolán ve čtvrtek 13. června před polednem.




Přívoz přes Berounku



přívoz roku 1903 Radotínský přívoz je písemně zmiňován již roku 1159. Když Vladislav II. zakládal klášter sv. Jana Jeruzalémského, je v listině zmínka o přívozu přes řeku Mži u Radotína, koupeném od bratří tohoto kláštera. (Erben Regesta I. 34).

Na přívozu se vystřídala celá řada převozníků, přívoz byl obecní a obec jej pronajímala dražbou na několik let. V třebotovské matrice je zápis, že 18. ledna 1818 zemřel „chudý přívozník“ Václav Lebeda ve věku 84 let. To už převážel jeho syn Josef a pak vnuk Jan Lebeda. Od roku 1841 byl převozníkem Antonín Říha. Před rokem 1894 převážel František Klomínek, v říjnu tohoto roku byl přívoz pronajat Václavu Ejemovi za 966 zlatých.

přívoz přes Berounku přívoz roku 1942
Roku 1895 byla u přívozu pro snazší manipulaci pořízena rampa. V roce 1899 byl nájem na Ejemovu žádost snížen o 200 zlatých na 766 zlatých ročně. Při dražbě roku 1905 byl přívoz pronajat témuž Ejemovi již za 2 202 korun. Od roku1909 byl převozníkem Josef Michálek, který v roce 1913 platil 2 823 korun, v následujících válečných letech jen polovinu, tj. 1 411 korun ročně. V červenci 1921 byl zvolen převozníkem Josef Slepička, od roku 1928 převážel Otakar Šupáček, ten již měl od roku 1938 platit ročně 21 000 Kč. Na rok 1941 a další mu bylo sleveno 20%, platil tedy jen 16 800 Kč.

Pro usnadnění převážení bylo přes řeku asi 3 m nad vodou nataženo silné drátěné lano. Na kladce byl upevněn prám o nejvyšším přípustném zatížení 16 387 kg nebo 103 osoby. Pro převážení osob byla v provozu menší pramice. V letním období, v dubnu až říjnu, se převáželo od 4 do 22 hodin, v zimě, v listopadu až březnu, od 5:30 do 20 hodin.

Pro srovnání ceníky z let 1920, 1937, 1940 a 1948.

Ceny byly závislé na stavu vody, první číslo znamená odměnu převozníkovi při malé vodě, druhé při velké vodě: historický ceník přívozu Na ceníku bylo uvedeno: „Ruční zavazadlo se přepravuje bezplatně“

Nájemce přívozu také vybíral písek u řeky a prodával zájemcům. Vysekávání ledu se od roku 1907 přenechávalo za poplatek hostinským.

Přívoz přes Berounku zanikl roku 1950, v dalších letech se stavěla pontonová lávka.
pontonová lávka roku 1970 odrážení ledu od pontonů, rok 1965

Roku 1994 byla přes Berounku postavena visutá lávka pro pěší.
visutá lávka přes Berounku

Ing. Irena Farníková
8.červen 2016





Použitá literatura:
Kronika obce Radotína
Kniha o Radotínu



FOTOGALERIE





Aktualizováno:             webmaster