Letopisecká komise    
Praha Radotín              

Poznávejte s námi historii Radotína ! 
              
      Úvod
KONTAKT O RADOTÍNU FOTOGRAFIE PŘEDNÁŠKY, AKCE O NAŠÍ KOMISI MAPA STRÁNEK
Letopisecká komise Radotín >>  Přednášky >> Po stopách zaniklé drážky
 
 

                                              Po stopách zaniklé drážky

                                            Karel Dušánek


mapa drážky   
    Stará cementárna byla postavena na čp. 20, což byla část tzv. "Žufníčkovského gruntu" . Majiteli, kteří pozemek prodali, byli Josef (z č. p. 6 - poslanec, viz pamětní deska) a Jan Macháčkovi, který byl vlastníkem zmiňovaného pozemku.
    Jan prodal pozemek dne 31. 7. 1871 "Pražské akc. továrně na hydraulický cement" za 17.600 zlatých. Tato firma zde postavila "starou" cementárnu. V pražské aglomeraci to byla - po branické cementárna již druhá.
    Drážka byla do lomů postavena v roce 1873 s koňským potahem, lamači kamene však někdy tlačili prázdné vozíky do lomu i s pomocí vlastní rodiny, dolů se pak jezdilo samospádem.
 

    Délka drážky byla po ukončení provozu v roce 1959 (t. j. od lomu před dnešním vchodem do cementárny) cca 2000 metrů, dalších cca 500 metrů pak měřila trasa po rozvětvení drážky do lomu za dnešní administrativní budovou a u dnešní stanice autobusu "Lomy" a dále pak k Cikánce dalších cca 700 metrů.


Rozchod kolejí byl 600 milimetrů, tedy obvyklý rozměr důlního provozu. Jak vypadal vláček máme možnost spatřit jako velmi krátkou sekvenci ve filmu "Řeka čaruje" z roku 1945, kde ho lze na chviličku zahlédnout, jak právě kříží silnici.
    Vozíky měly dvě nápravy a dřevěné bočnice a čela, byly podobné uhlákům železnice, lokomotivy byly nám neznámé výroby.
   Podle pamětí byly po ukončení drážky vozíky předány do Chýnova u Tábora, lokomotivy pak zřejmě nenávratně zničeny, sešrotovány.
    Výstavba cementárny Lochkov zkrátila drážku asi v roce 1958, do míst, kde se dnes nachází vchod do cementárny. V těchto místech byla nakládací rampa. Provoz byl zastaven v roce 1959. Po tomto roce se kámen do cementárny dopravoval dumpry.
    Technicky byla drážka stavba jednokolejná, s výše zmiňovanými rozvětveními. V Radotíně pak bylo, mezi Vinohrady a ulicí Slinková, v šířce a v délce mezi Strážovskou a Prvomájovou, tříkolejné "nádraží", dále jedna kolej pokračovala přes Prvomájovou do výsypky v drtírně kamene, která se nacházela přibližně v místě dnešního domu č. p. 1365 na Náměstí Osvoboditelů.


   

 


Provoz cementárny byl ukončen v roce 1965, demolice pak probíhala od listopadu téhož roku až do prosince roku následujícího. Komíny byly odstřeleny v únoru roku 1966 (viz Semík- 10/2007).
    Po drážce zůstaly jen vzpomínky, několik vzácných dobových fotografií a pomístní název ulice „U Drážky“.


   Zpracováno dle archivních materiálů LPK  Radotín (č. 2 - 056), podle pohlednic a fotografií.

   Připomínky, poznámky, snímky drážky apod. jsou v LPK vítány !


                                                       Zpracoval: Karel Dušánek 2008                                                            nahoru 

AKTUALIZOVÁNO:      
  WEBMASTER