Starší doba kamenná - paleolit
   V oblasti Afriky lze počátky paleolitu vysledovat až do doby před 4 milióny let, v Evropě pak do období před cca 1- 2 milióny let. Konec tohoto období byl v pleistocénu, v období posledního glaciálu, tedy zalednění, nejpozději před 10000 lety.
    Typické pro tuto etapu naší historie je modelace krajiny, ke které docházelo během celého pravěku, ale právě ve čtvrtohorách došlo k výraznému zahlubování vodních toků do podloží, docházelo jak k odnosu materiálu, tak k jeho následnému ukládání. Podobně jako Vltava si tvrdou horninou razil svou cestu Dalejský potok, který formoval Prokopské údolí, nebo potok Radotínský , který modeloval dnešní podobu stejnojmenného údolí.
    Z období tzv. gravettienu pochází několik sporadických nálezů ze Slivence a z malé jeskyňky u Zadní Kopaniny.

Střední doba kamenná - mezolit (8 000 - 5 000 let př. n. I.)
   V Radotíně byla nalezena četná, ale velmi nesourodá kolekce kamenné industrie, která pocházela z míst, která archeologové interpretovali jako ideální loveckou polohu s rozhledem do údolí Berounky před soutokem s Vltavou.
    Chráněná sídliště v podobě jeskyní v tomto období nebyla pravěkými lidmi vyhledávána a dávali přednost volnému terénu před vlhkými skalními útvary, jak tomu bylo právě v Radotíně.

                             Nálezy z blízkého okolí:

  1., F.J. Pecka (učitel z Kosoře a archeolog - amatér) asi v roce 1908 našel několik lidských zubů, pravděpodobně spadajících do období pleistocénu. Okolnosti nálezu, jako nález samotný, jsou nezvěstné ...

  2., J. Petrbok uvádí nálezy z Radotína, opět jsou však nezvěstné, stejně jako lokalita.

  3., S. Vencl (Arch. Ústav ČSAV, Praha) objevil v roce 1967 mělké sedlo v lese u rokle s pramenem Radotínského potoka, nálezy také uvádí z povrchového sběru z roku 1969 (pak i v dubnu 1971), ty nalezl spolu s J. Fridrichem a Z. Sedláčkem. Z plochy ve výšce asi 135 cm nad levým břehem Berounky (dnes cca 1 km od ní) pocházejí tyto nálezy zjištěné při rozšiřování lesní školky:

Střední paleolit:
    Reziduum diskovitého jádra z valounu světlehnědého křemence, drasadlovitě opracovaný valoun bělavého křemene, obloukovité drasadlo z valounu křemene, četné úštěpy, dva jednolící sekáče z valounů křemene.
Celkem se zde našlo 45 kusů. Všechny jsou řazeny k hrubotvaré industrii, částečně jsou opracovány větrem. Dle J. Fridricha náležejí pravděpodobně stupni mousterién.
  
   Z kosořské pískovny S. Vencl roku 1971 uvádí nález křemenného úštěpu z valounu.

Mezolit a neolit:
   Z Radotína a okolí je uváděno celkem cca 350 kusů nálezů řazených k tomuto období, z 10% jde o opracované nástroje, dále o odpad, především o materiál černošedého rohovce typu Český Kras (70%), podkrušnohorského křemence bečovského typu, pazourku (10%), porcelanitu a kropenatého bavorského rohovce z Francké Jury.
              (Všechny uvedené nálezy deponovány v AV ČR v Praze)

Neolit:
  1., Na přelomu 60./70. let 20. století byly nalezeny zbytky keramiky, štípané a broušené kamenné industrie na lesní parcele č. 235. Jde o zjevné památky po sídlištní aktivitě kultury s lineární keramikou.

  2., V roce 1941 byl v ulici Prvomájové (dříve Nerudově) č. 394/11 objeven kostrový pohřeb kultury s lineární keramikou. V sídlištní jámě byla nalezena keramická nádoba.

  3., A. Stocký uvádí z blíže nezjištěné lokality v Radotíně sídlištní nález kultury s lineární keramikou.

Eneolit:
    S. Vencl z Arch. Ústavu Praha v roce 1968 uvádí nález z povrchového sběru jordanovské keramiky z lesní školky z lesní parcely  č. 235.

Mladší eneolit - kultura se šňůrovou keramikou:
  1., O. Vidím v roce 1936 nalezl na pozemku cukrovaru v místě vodních nádrží v dřevařské ohradě pravděpodobně ženský hrob kultury se šňůrovou keramikou. Mezi nálezy jsou uvedeny amfora, dóza, provrtané psí zuby, jeden zub prasete, pár kostěných napodobenin zubů a pět kroužků z mušlí.
                                                       (Všechny nálezy uloženy v NM v Praze).

  2., V Museu v Roztokách u Prahy je uložen džbán, který s největší pravděpodobností pochází z radotínské pískovny, v NM v Praze je sekeromlat zřejmě z téže lokality.

Mladší eneolit - kultura zvoncových pohárů:
   Z hliníku cementárny pocházejí, asi z roku 1928, nálezy 2-3 hrobů. Z prvního je uváděn zdobený zvoncový pohár, pazourkový úštěp a měděné šídlo, z druhého pak dva malé džbánky a ze třetího úlomky zvoncového poháru.
                                                       (Vše uloženo v NM v Praze).

                                                          DOBA BRONZOVÁ

                                                                               12200 - 1300 let př. n. 1.1                          
 
Starší - kultura únětická, věteřovská, mohylová

Kultura věteřovská - (období posledních skrčenců)
    Sídlištní nálezy pocházejí např. z nedalekého Slivence.
Kultura mohylového lidu:
    Ojedinělé nálezy sídlištních objektů byly nalezeny ve Velké Chuchli.

Střední - " střednodunajská mohylová kultura"

Mladší (1400 - 800 př. n. I) " popelnicová pole"
   Z Radotína pocházejí nálezy z mladší doby bronzové.
 
   Z doby bronzové pocházejí také tzv. depoty, tedy větší soubory nálezů. Za nejmladší pražský depot je považován nález bronzových předmětů ze Zbraslavi, kdy se v roce 1897 u železniční tratě našel hrot kopí, dva hroty oštěpu, dláta, nůž a výrazně zdobený nůž s trnem.

   Z období tzv. knovízské kultury, pochází z Radotína, z parcely naproti starému stadionu, objev žárového pohřebiště, dále pak kostrový pohřeb z pravého břehu Radotínského potoka. Z této oblasti také pochází zmínka o nálezu pohřebiště z doby bronzové.

   Ve 20. letech minulého století bylo na různých parcelách v Radotíně odkryto nejméně pět žárových hrobů řazených do různých fází tzv. štítarské kultury.

    Z únětické kultury pocházejí nálezy z míst, kde Radotínský potok ústí do Berounky.

                                                                          Nálezy z blízkého okolí:
Starší doba bronzová:
  1., V roce 1933 byl na zahradě domu č. p. 531 objeven kostrový hrob bez milodarů, pravděpodobně pocházející z období únětické kultury.

  2., Při záchranné akci odkryl Z. Fiedler v roce 1958 na parcele č. p. 1266 a 1110 pod vrstvou kamení kostrový hrob s únětickou kulturou.

Střední doba bronzová:
   Z nejisté lokality z jámy mohylové kultury pochází nález mísy s uchem a části dalších dvou nádob uložených v NM v Praze. B. Jelínek uvádí nález masivního, rytím zdobeného bronzového náramku s rozšířenými konci, který byl nalezen při kácení dřeva.

Mladší doba bronzová:
   1., Památky na knovízské osídlení v Radotíně jsou uváděny z vyvýšeného výběžku říční terasy v širším okolí železničního nádraží, intensivní osídlení pak bylo v oblasti bývalé Vindyšovy továrny severně od železničního nádraží. Knovízská sídlištní jáma s keramikou a s nálezem celé nádoby, stejně jako knovízská keramika nalezená při stavbě vily stavitele Suchého, kdy byl při stavbě základů objeven malý koflík s malým neforemným hrnečkem - hračkou uvnitř, jámy se střepy a bronzy z budovy proti nádraží jasně svědčí o aktivním osídlení této oblastí v daném období.
   Knovízské sídlištní objekty pocházejí také z areálu bývalé firmy Marmorea či z bývalého cukrovaru u nádraží, odkud pochází nález knovízské keramiky a bronzové jehlice.
                                                              (Všechny nálezy uloženy v NM v Praze).

    2., Mramorka Radotín - v letech 2002 - 03 zde probíhal záchranný výzkum, během něhož bylo zjištěno 80 knovízských sídlištních objektů. V kulturní vrstvě byly nalezeny zahloubené chaty s hliněnými závažími a pec, dále četná keramika a zvířecí kosti.

   3., Ze zahrady statku č. p. 6 na levém břehu Radotínského potoka pocházejí nálezy knovízské keramiky uložené dnes v NM v Praze.

   4., Na pravém břehu Radotínského potoka u železničního nádraží bylo zjištěno knovízské osídlení s četnou keramikou a to na místě statku pana Nebeského u ústí potoka do Berounky. O něco výš pak byla objevena knovízská sídlištní jáma a kostrový pohřeb. Pravděpodobně odsud pocházejí tyto nálezy: bronzová jehlice, malý kroužek, náramek, knoflík a zřejmě také bronzová nádoba.
                                                             (Všechny nálezy uloženy v NM v Praze).

   5., Po celou dobu štítarské kultury bylo pravděpodobně větší žárové pohřebiště na pravém břehu Radotínského potoka u železniční tratě u domu J. Jecha, na pozemku V. Kočího, na staveništi V. Kočího za obecním úřadem u hřbitova. Všechny lokality byly objeveny ve 20. letech minulého století při stavbách.
                                                             (Všechny nálezy uloženy v NM v Praze).

        Z žárového hrobu u staveniště J. Jecha pochází nález bohatě zdobené amfory, bronzové jehlice s dvojkónickou hlavicí a zlomky dalších dvou spirálovitých náramků z bronzového drátu.
 
      V roce 1921 byly na pozemku V. Kočího nalezeny spálené lidské kosti dospělce uložené pietně v amfoře s válcovitým hrdlem.   V nádobě byl dále bronzový spirálovitý náramek z tenkého drátu. Popelnice byla překryta mísou. Ze stejné lokality pocházejí také nálezy dvou štítarských hrobů. Z prvního z nich pochází bronzová jehlice ervěnického typu s jehlou ohnutou zpět k hlavici, dále hrot šípu s křidélky a tulejkou, hrot čepele srpu a dvojónický vápencový přeslen, z druhého pak mísa s válcovitým hrdlem, mísa s vykloněným okrajem, zlomek hrdla amfory a část dna tuhované nádoby.
 
   6., V létě roku 1966 byl v jz. cípu zahrádky domu č. p. 2395, naproti starému fotbalovému stadionu, na parcele 1319/1 nalezen ve vrstvě černé humusové hlíny v hloubce 120 cm knovízský žárový hrob a to při výkopu rýhy pro vodovod. Z významných nálezů lze uvést amforovitou zásobnici, která je pod vydutím zdobena hrotitými vypnulinami lemovanými obloukovitými žlábky. Podle svědectví O. Čeledy z Radotína byla nádoba překryta plochým kamenem. Na dně nádoby byly nalezeny sporadické spálené kosti a bronzové milodary: jehlice s bohatě členěnou hlavicí, plochý koflík s mírně zahnutým okrajem a ouškem na spodní straně a dva tyčinkové náramky.
                                                               (Všechny nálezy uloženy v Museu v Roztokách u Prahy).

   7., V lokalitě "Na pískách" byly učiněny povrchové sběry knovízské sídlištní keramiky.

   8., Z nejisté lokality pocházejí nálezy keramiky knovízské kultury, dnes uložené v NM v Praze. V Museu v Roztokách u Prahy je evidován nález knovízského koflíku s převýšeným uchem, zlomek bronzového srpu s bočním trnem a jehlice ervěnického typu z pozdní doby bronzové. U všech nálezů však chybí přesnější lokace.
 
     Roku 1861 byly při stavbě telezniční tratě nalezeny dvě nádoby, z nichž v té první ležela spirálka z bronzového drátu se čtyřmi závity na konci s rýhováním. Předměty měl ve své kolekci F. Petera Rohoznický, dnes jsou nezvěstné.

                                                                DOBA ŽELEZNÁ

Starší - kultura halštatská (800 - 370 př. n. I)
   dálkové komunikační stezky: hedvábná, dunajská, jantarová, cínová ...
   Halštatská kultura je v okolí Radotína nejvíce zastoupena na Závisti na Zbraslavi, kdy zde bylo intensivní osídlení. Osady byly
orientovány směrem jv. - j. (také v Radotíně)
   V Dolních Břežanech a v nedalekých Zlatníkách byly nalezeny zbytky honosných, pozdně halštatských - časně laténských obydlí.

 Mladší - kultura Keltů (4. století - konec 1. století př. n. I)
   Z let 1896-7 existují zprávy o nálezu celkem šesti rozrušených kostrových hrobů ve Šmídově cihelně v Řeporyjích, dále jsou pak
uváděny nálezy z Řepů a Modřan.
   Z 5.-4. století př. Kristem jsou známy nálezy z Řeporyjí, Závisti a Modřan ...
   Archeologové z tohoto období také potvrdili známky o rýžování zlata z Břežanského potoka.
   Závist na Zbraslavi: od konce doby kamenné památky osídlení, nejpozději v době bronzové opevněn, poslední mohutné hradby s čelní kamennou zdí lze s jistotou datovat do období let 180 - 175 let př. Kristem. Na Závisti lze dodnes spatřit zbytky akropole, předhradí a podhradí sahajícího až na plošiny k Vltavě a Zbraslavi. Mohutné valy mohly podle výzkumů dosahovat délky až 9 km.

 Germáni - doba stěhování národů

   Nejvýznamnější terénní výzkumy byly prováděny v období od konce 19. století až do 30. let století 20., v Radotíně byl pak významný především rok 1924.
   Nejstarší osídlení v tzv. plaňanském horizontu bylo objeveno právě v Radotíně.

Mladší - pozdní doba římská
   Osídlení se soustřeďuje na sever Prahy, výjimku tvoří např. osídlení Radotína.

Doba římská
   Z tohoto období jsou známy také nálezy z Radotína.

Mladší fáze doby stěhování národů (5. - 6. století)
    Z Radotína jsou popsány malé rodové nekropole s několika hroby pohromadě (4 pohřby).
   Ojediněle se také nacházejí nálezy luxusních předmětů: Z Radotína jsou známy skleněné nádoby či honosné přezky s motivy zvířecích hlaviček.
   Výjimečným případem jsou pak mince, které jsou de facto nacházeny jen ve dvou případech: v depotech či jako ojedinělé nálezy.
     Druhým případem je právě nález zlaté římské mince - solidu v Radotíně. O jak výjimečný nález jde je zřejmé také z toho, že dosud je evidováno pouhých 12 mincí nalezených v celé Praze. V literatuře je uváděn ještě nejistý nález další mince - denáru - z Radotína.

 Kultura Slovanů (druhá pol. 6. století - 10. století)
   Časně Slovanské osídlení je z blízkého okolí známo pouze ze Zbraslavi.

Druhá pol. 9. století
   Z Lahovic jsou uváděna vesnická pohřebiště s nálezy hrotů šípů, ze Zbraslavi pak pochází nález několika šípů v toulci.
   V 10. století byly nejvýznamnější ženskou ozdobou bronzové, stříbrem plátované, esovité záušnice, jejichž nálezy pocházejí např. z nedalekých Lahovic.

11. století
   Z tohoto období je nejvýznačnějším sídlem hradiště v Dolních Břežanech.

                                                                            Nálezy z blízkého okolí:
Starší doba železná:
1., Při stavbě nádraží a tratě bylo zničeno a porušeno blíže neurčené množství bylantských - pozdně halštatských a ranně laténských žárových hrobů.
                                                              (Všechny nálezy uloženy v NM v Praze).

   Svého času byly ve sbírkách radotínské školy tyto nálezy: korály ze skelné hmoty (jeden z nich s očky), bronzová jehlice a další
bronzové předměty, dále zlomky keramiky a chrastítko.

Mladší doba železná:
   Z tohoto období nejsou z Radotína uváděny žádné nálezy.

Období Germánů:
1., Při výkopech v roce 1933 byl na dvoře domu pana Bergmanna (č. p. 562), v hloubce 75 - 80 cm nalezen žárový hrob. Na spodku hliněné popelnice ležely tyto železné předměty: kování řemene, hrot kopí, kroužek a zlomky spálených lidských kostí. Pravděpodobně se jedná o horizont plaňanských pohárů.
                                                               (Všechny nálezy uloženy v NM v Praze).

 2., V okolí stadionu, podél železniční trati při nejrůznějších stavbách a především pak při kopání rýhy pro kabely a vodovodu objevil v roce 1986 J. Dvořák z Davle asi 100 střepů germánské sídlištní keramiky ze starší i mladší doby římské.
                   (Všechny nálezy uloženy v Arch. Ústavu AV ČR v Praze).

 3., Při kopání hlíny pro radotínskou cementárnu byly v roce 1924 v bývalém hliníku proti radotínskému nádraží, na pozemku pana Drchoty nalezeny dva kostrové hroby z doby stěhování národů.

   Dále byly objeveny roztroušené kostrové hroby, z nichž je tím nejvýznamnějším hrob č. 1, v němž se nalezla kompletní lidská kostra se zlatými předměty. Hrob obsahoval zlatou kruhovou přezku a zlatý solidus (zlatá římská mince - nominál císaře Arcadia, zavedený za vlády císaře Constantina I. asi roku 309. Ražen byl až do zániku západořímské říše) o váze 4,4835 g., ražený v letech 402 - 406 v Ravenně.

 V druhém hrobu byla nalezena keramická miska s vykrajovaným okrajem, která se nacházela nalevo od kostry, která byla v hloubce 150 cm ve směru z.v. Jáma byla zavalena kameny. Tento hrob byl objeven cca 8 m západně od hrobu č. 1.

  V NM je zmínka ještě o dvou dalších hrobech: v prvním z nich se našla hliněná láhev, bronzová, pozdně římská přezka zakončená motivem zvířecích hlaviček, dále bronzová přezka s širším rámečkem, sedm bronzových nášivek a pět skleněných korálů. Z druhého hrobu jsou pak uváděny tyto nálezy: fragment třívrstvého kostěného hřebenu a bronzový kroužek z tenkého plechu, na konci spojený nýtem.
 
  Další předměty bez bližší lokace: dvojdílný bronzový nákrčník s rytou značkou IIIXIIII a pozdně římská přezka s trojúhelníkovitou prolamovanou destičkou, třívrstvý kostěný hřeben s vysokou obloukovitou rukojetí.
                                                               (Všechny nálezy uloženy v NM v Praze).

 4., Z nejisté lokality pocházejí nálezy ze žárových hrobů, svého času uložené ve sbírkách radotínské školy. Jde o nálezy hliněných popelnic a železných nůžek. V NM je pouze hliněná nádoba zdobená meandrem vytvořeným pomocí ozubeného kolečka, pravděpodobně nález náleží do období starší doby římské.

5., Ze sbírky kosořského učitele F. J. Pecky pochází stříbrný denár ? Caliguly (3741), která prý pochází z kostrového hrobu odkrytého před rokem 1916. J. V. Pecka (1916), píše: " ... Dále chovám z Radotína vykopaný římský stříbrný penízek Germanica, za jakých podmínek a v jakém hrobě byl nalezen jsem se nedozvěděl ... "

Období Slovanů:
   Při těžbě písku a rozšiřování kolejiště v roce 1921 bylo v oblasti u sv. okraje nádraží a přilehlé pískovny zničeno velké kostrové pohřebiště. Z rozkopaných hrobů pocházejí nesčetné keramické nádoby, část železného kování vědra, skleněné korálky a železná sekera.
                    (Všechny nálezy uloženy v Museu v Roztokách u Prahy a v NM v Praze).

   V roce 1965 J. Fridrich studuje části tří porušených hrobů s kostrami nataženými na zádech hlavou k západu, hroby jsou bez výbavy, na několika kostech je patrné zelené zbarvení, původně tedy lze předpokládat existenci bronzových šperků nejspíše záušnic.

                                                                  NÁLEZY V RADOTÍNSKÉ PÍSKOVNĚ

5 tisíc let př. n. l.: kůlové stavby (do 1 m hloubky), kůly propletené proutím, zlomky keramiky, sekerek, čepelí…

3 tisíce let př. n. l.: nálevkovité poháry

1 tisíc let př. n. l. - (knovízská kultura): 1 popelnice, keramika, lidské kosti, paroží        (VŠE PŘÍŠTÍ DEN UKRADENO…)

800 let př. n. l. – (štítarská kultura): popelnicové hroby?, dna nádob

700 let př. n. l. – (starší doba železná): půdorys chaty, železná přezka, bronzové náramky…

10. století – (Slované): střepy z nádob…

                                                                           MRAMORKA RADOTÍN