JANKA Radotín slaví 150 let
![](https://2a5beaf98f.clvaw-cdnwnd.com/a7b13a75c705cf27928c9e184395e22f/200000291-e3f8de3f90/JANKA-Radot%C3%ADn-1912.jpg?ph=2a5beaf98f)
Článek o významné radotínské továrně napsal Jiří Bárta
"Jankovka", to je pro většinu Radotíňáků i přespolních pojem! Tady dělaly často celé rodiny a generace. Je to jedna z prvních velkých továren v Radotíně, která nadto vydržela do dnešních dnů a vždy patřila mezi největší zdejší zaměstnavatele. Od počátku až dodnes vyrábí především ventilační zařízení všech druhů a už od počátku byla také známa na trzích širého světa.
![](https://2a5beaf98f.clvaw-cdnwnd.com/a7b13a75c705cf27928c9e184395e22f/200000297-8561285615/rozeta.png?ph=2a5beaf98f)
Zakladatel Jan Alois Janka se narodil 31. května 1845 v Žatci v rodině mistra barvíře Antonína Janky. Vyučil se ve Vídni strojním zámečníkem a po příchodu do Prahy pracoval v dílně klempířského mistra Vincence Waltera, který však roku 1870 umírá. Janka se 29. ledna 1871 oženil s vdovou Josefinou Walterovou a 29. dubna 1872 získává živnostenské oprávnění na jehož základě začíná v klempířské dílně v Celetné ulici čp. 556 vyrábět ventilátory "Delfín", větráky pro kovářské výhně, sběrače prachu a průmyslových odpadů "Hermes" a "Radikál" vlastní konstrukce. Výroba byla rukodělná pouze s jednoduchými klempířskými nástroji a nářadím. Dalším působištěm Jana Janky byl dům čp. 1107-II v Truhlářské ulici o čemž svědčí i dobová reklama na jeho výrobcích, třeba na skvostně vyvedených rosetách větráků, které můžeme ještě dnes obdivovat, například v Senovážné ulici v Praze, nebo až ve slovinské Istriji, kde je mají dodnes na hostinci "Pri Zagodu".
V roce 1899 byl dům v Truhlářské zbourán a firma Janka a spol. se přestěhovala do Dlouhé třídy čp. 49. Zde pokračovala výroba v dosavadním programu, Jankovy tovary byly tou dobou už věhlasné, jeho ventilaci používalo i Národní divadlo.
Jan Janka si svá řešení a výrobky nechával patentovat už v osmdesátých letech 19. století. Byl vskutku průkopníkem tohoto odvětví a to nejen u nás, ale v pravdě světovým. Ve světě bývá jako zakladatel moderní vzduchotechniky zmiňován Američan Wills Carrier, ale jeho systém vznikl teprve v roce 1902, kdy měl Janka za sebou již třicet let výroby ventilačních zařízení vlastní konstrukce!
Firma JANKA a spol. brzy přešla z výroby jednotlivých komponentů na celková řešení vzduchotechniky šitá na míru jednotlivým zákazníkům a jejich provozům, mezi něž patřil průmysl cukrovarnický, báňský, kovozpracovatelský, pivovarnický, kožedělný, chemický, tabákový průmysl, zemědělství a mnoho dalších provozů kde bylo za potřebí čerstvého vzduchu a odsátí nečistot a prachu, včetně různých administrativních budov a třeba i Národního divadla.
Tou dobou už prostory v centru Prahy nevyhovovaly rozšiřující se výrobě a Jan Janka se roku 1907 stěhuje nedaleko za její hranice - do Radotína. Zakoupil objekt někdejší prádelny písku naproti nádraží a již brzy staví nové dílny a montovny s nejmodernějšími stroji na parní a elektrický pohon. V nové administrativní budově byl také otevřen i slavný hotel a hostinec "U ventilátoru". Nastává období bouřlivého rozvoje.
![](https://2a5beaf98f.clvaw-cdnwnd.com/a7b13a75c705cf27928c9e184395e22f/200000299-723dd723e1/JANKA-hlavn%C3%AD-hala.jpg?ph=2a5beaf98f)
Základ výroby tvořila nadále vzduchotechnika, všeobecné strojnictví a nově i elektrotechnika. K původní produkci tak přibyl široký sortiment nových výrobků, pneumatické transportéry, teplovzdušná topení (slavné SAHARY), velkokapacitní sušárny, dmychadla, čerpadla, transformátory, vodárny později i pračky prádla, ohřívače vody pro domácnosti i provozy, vysavače, polní frézy a další. Výrobky byly oceňovány pro svoje vlastnosti i moderní zpracování nejen zákazníky, ale i odbornou veřejností na hospodářských výstavách.
![](https://2a5beaf98f.clvaw-cdnwnd.com/a7b13a75c705cf27928c9e184395e22f/200000302-4c6cc4c6cf/Janka-nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD-v%C4%9Btr%C3%A1k-1912.jpg?ph=2a5beaf98f)
Investice do tovární výroby si žádaly navýšení kapitálu společnosti a tak se stal Jankovým společníkem Ing. Podhajský, který přinesl i zkušenosti z oboru ze svých pobytů v zahraničí.
Měnil se i počet zaměstnanců. Jestliže do Radotína přišel Janka se dvěma dělníky, v dalším roce už jich bylo dvacet a v roce 1911 zaměstnávala Jankovka kolem sta pracovníků. Za první světové války až 500. Po válce se počet snížil na 400 a v období hospodářské krize klesl na pouhých 180. Za druhé světové války se počet zaměstnanců zvýšil na 700.
![](https://2a5beaf98f.clvaw-cdnwnd.com/a7b13a75c705cf27928c9e184395e22f/200000306-5fd425fd45/joseamarie.jpg?ph=2a5beaf98f)
Zakladatel úspěšné firmy Jan Janka umírá ve své vilce na kraji Radotína 30. září 1912. Firmu pak vede jeho syn Josef Janka se společníkem Podhajským, ten však o rok později odchází a zakládá si konkurenční provoz v Hostivaři.
Těsně před I. sv. válkou se továrna dále rozšířila a modernizovala, postavila se nová montážní hala, kotelna se strojovnou a elektrický generátor poháněný párou, čímž získala vlastní zdroj energie pro pohon strojů a osvětlení.
Válka znamenala tak jako pro mnohé těžkou ránu. Odbyt vzduchotechniky byl zastaven, udržela se hlavně výroba sušáren pro zemědělství a tzv. válečný program tj. výroba "pancéřů, spirálových pletiv, popruhů atp." jak stojí v tehdejším výpisu z obchodního rejstříku.
Po válce se zdálo, že se podniku bude
dařit, a vskutku, výroba se opět rozjela, zakázky se hrnuly. Bohužel
9. června
1919 umírá syn zakladatele Josef Janka. Jeho žena Marie opouští se syny
Jaromírem a Heřmanem Radotín a usazuje se v domě svých rodičů
v pražské Dlouhé ulici. Jaromír se později stal významným geografem a
kartografem, jeho bratr Heřman býval dlouholetým náčelníkem Sokola
v Dobřichovicích, nějaký čas pracoval v radotínské Technometře. Dcera
Jaromíra - Anita Dvořáková žije v Praze a má dva syny.
![](https://2a5beaf98f.clvaw-cdnwnd.com/a7b13a75c705cf27928c9e184395e22f/200000308-6906669069/Janka-Radot%C3%ADn%2C-vlak-s-venti.jpg?ph=2a5beaf98f)
Roku 1923 se pak firma JANKA stává akciovou společností s radou složenou z různých osobností průmyslu a bankovnictví a rodina Jankova opouští vedení firmy.
V té době se také na trhu objevili nové firmy s konkurenční produkcí, bylo třeba pružně reagovat, rozšiřovat výrobu o nové prvky a modernizovat. Zaváděly se nové vlastní konstrukce i ty licenční, nastal tvrdý konkurenční boj.
Tehdejší výrobní program byl rozdělen do čtyř oddělení, která se dále zabývala širokým spektrem činností:
Oddělení vzduchotechnické, které vyrábělo ventilátory, dmychadla, sušárny, odsávací, odprašné, odmlžovací a vlhčící zařízení, pneumatické transportéry, ventilační a teplovzdušná topení a veškerá speciální zařízení vzduchotechnická. Výrobky tohoto oddělení směřovaly do tabákových továren, cukerních rafinerií, přádelen, zemědělství, dřevařského, kožedělného a chemického průmyslu.
Oddělení pro výrobu odstředivých čerpadel, které vyrábělo čerpadla vlastní konstrukce pro nízké i vysoké tlaky, pro všechny druhy tekutin, tj. kromě vody i pro kyseliny, louhy, nečisté vody, kaly, písek atd. Toto oddělení zařizovalo úplné moderní vodárny, průmyslové čerpací stanice, automatické vodárenské stanice pro domy i celá města.
Oddělení elektrických transformátorů, které vyrábělo olejové jednofázové i třífázové transformátory nejvyšších napětí a výkonů, zkušební transformátory, tlumivky apod.
Oddělení všeobecně strojní, které vyrábělo veškeré stavební konstrukce, klempířské stavební výrobky, lisované kovové zboží atd. K finálním výrobkům tohoto oddělení patřily speciální stroje prosévací, míchací, pěchovací, pražící, pancéřové skříně a trezory do zdí, dopravníky, jeřáby všech soustav a velikostí, osobní a nákladní výtahy, skladištní a dopravní vozíky apod.
Součástí každého výrobního oddělení byla v té době tzv. zkušební stanice, která sloužila k výzkumným průmyslovým a zemědělským účelům, přičemž všechny výrobky byly před odesláním zákazníkovi podrobeny podrobnému odbornému vyzkoušení.
V roce 1924 činila pracovní doba 48 hodin týdně, firma zaměstnávala 170 dělníků, 7 dílovedoucích, 10 administrativních úředníků, 18 technických úředníků a 1 skladníka.
Ve třicátých letech vrcholila velká hospodářská krize a ani pro Janku to nebylo jednoduché období, přesto se dařilo jak v odvětví průmyslovém, tak i s výrobky pro domácnosti a obce.
První velká odprašovací zařízení u nás byla v JANCE vyprojektována a dodána do cementárny v Radotíně a do plynárny v Praze - Michli. Také pro koncern Baťa a Zbrojovku Brno.
První klimatizační zařízení ve střední Evropě byla JANKOU instalována do Státního zdravotního ústavu v Praze, do studií Československého rozhlasu v Praze na Vinohradech, do Vladislavského sálu Pražského Hradu, do budovy Elektrických podniků v Praze Holešovicích a do Penzijního ústavu v Praze Žižkově.
Během budování obrany státu v podobě sítě pevností a bunkrů se podílela na jejich vybavení ventilačními zařízeními.
![](https://2a5beaf98f.clvaw-cdnwnd.com/a7b13a75c705cf27928c9e184395e22f/200000304-1867d18680/Janka-pra%C4%8Dka.jpg?ph=2a5beaf98f)
Ve třicátých letech se také rozšířili provozní prostory o objekty bývalé továrny Vindyš v Radotíně.
S příchodem Protektorátu Čechy a Morava nastalo samozřejmě silné omezení trhu a odbytu. Během druhé světové války byla dodávána především zařízení k větrání protileteckých krytů a teplovzdušná vytápění pro nové provozy válečné výroby. Docházelo také k přechodu na náhradní válečnou výrobu, v JANCE to byly polní frézy, generátory dřevoplynu ale i nábojnice pro německou armádu.
Okamžitě po skončení války byla v JANCE zavedena tzv. národní správa, následně pak roku 1946 na základě Dekretu o znárodnění byl z JANKY vytvořen národní podnik, do kterého byli v roce 1948 přičleněny další znárodněné podniky s podobným tovarem z různých částí republiky. Tímto rokem se uzavírá první privátní období společnosti JANKA.
V období Československé socialistické republiky došlo z velké části k odtržení od západního trhu a orientaci především na země východního bloku, což sebou i přes snahu neslo zastarávání výrobků a zaostávání za světovými trendy.
Výroba však narůstala, provozy firmy nadále rozšiřovali, nejprve o bývalou továrnu Ferrovia - Stavoloko, kde při spojením s bývalou Vindyšovkou vzniká provoz JANKA II. Nakonec došlo k výstavbě velkolepého objektu továrních hal a administrační budovy ve Vrážské ulici pod nádražím naproti tunýlku z ulice Prvomájová tzv. provoz JANKA III.
V té době dělalo v JANCE (i s připojenými provozy v Milevsku) až 2000 lidí. Zaměstnanci se často sváželi i autobusy ze širokého okolí.
Velkým přelomem i pro JANKU byl rok 1989. V bouřlivém období po Sametové revoluci se stala JANKA opět akciovou společností. Nové vedení však přivedlo firmu takřka k bankrotu. Roku 1994 provedlo představenstvo obměnu celého vedení a časy se opět začaly zlepšovat. Dařilo se opět vyrábět konkurenceschopné výrobky a společnost se opět uchytila na světových trzích.
V průběhu dalších let došlo k několika vstupům zahraničního kapitálu do firmy, ať už to byl americký Lennox, nebo indický Lloyd. Od roku 2018 má JANKA Radotín, a.s. opět české majitele a prosperující výrobu. Zabývá se produkcí klimatizačních jednotek, ventilátorů, průmyslových výměníků a chladících zařízení pro široké spektrum zákazníků, ať už jsou to průmyslové provozy, administrativní budovy, objekty v energetice, letiště, kulturní centra, sportoviště a obchodní centra. Zaměstnává mnoho místních i přespolních lidí, jak už je dobrým zvykem.
JANKA je prostě s Radotínem srostlá a občané Radotína i širého okolí s ní. Doufejme, že nám to k oboustranné spokojenosti vydrží ještě alespoň dalších 150 let!
![](https://2a5beaf98f.clvaw-cdnwnd.com/a7b13a75c705cf27928c9e184395e22f/200000310-9325e93261/vilawj.jpg?ph=2a5beaf98f)
Zdroje: JANKA Radotín, a.s., Archiv Letopisecké komise Radotín, archiv autora