V srpnových Radotínských novinách vyšel článek Jiřího Bárty o nálezu fragmentu díla Jaroslava Horejce

Před deseti lety narazil úplně náhodou lochkovský občan Miloš Zárybnický během procházky podél Radotínského potoka na fragment velkého kamenného díla. Byl na něm podpis sochaře Jaroslava Horejce, který žil v letech 1886 až 1983. Jeho výtvor se měl stát ozdobou Národního památníku na Vítkově. Skončil však jako součást mostku v Radotíně.
Překvapivý nález vyrazili v roce 2015 prozkoumat členové radotínské letopisecké komise. V místě, kde se odbočuje ze silnice mezi Radotínem a Zadní Kopaninou po červené turistické značce do údolí Radotínského potoka a dále k mlý­nům, tvořilo mostek přes potok Zmrzlík několik velkých desek. Ukázalo se, že jedna z nich je z kamene a pokrý­vají ji nějaké rytiny. Malé části desky byly odlomené a ležely v potoce. Když letopisci (Miroslav Moravec, Štěpán Rak, Petr Binhack a Jiří Bárta) odstra­nili z kamene letitý nános, objevily se další překvapivé rytiny. Jednalo se totiž o část státního znaku vyvedeného v obrovských rozměrech. 

Letopisci následně kontaktovali od­borníky na dílo sochaře, jehož podpis byl na kamenech čitelný. Rozměrná díla však pro Jaroslava Horejce nebyla typická. Po domluvě s vedením radni­ce vyzdvihli pracovníci radotínských technických služeb kamenné desky. Přemostění potoka nahradili jinými.
Po očištění, změření, zakreslení a fo­todokumentaci jednotlivých fragmentů nebylo pochyb o tom, že se jedná o část velkého československého znaku. Ma­sivní desky byly pravděpodobně ze sliveneckého mramoru. Podle velikosti jednotlivých částí, která se pohybovala od 30 do 125 cm, byla odhadnuta velikost celého státního znaku. Na výšku měl pět a na šířku sedm metrů. Jednalo se o skutečný monument.
Nezodpovězenou otázkou však zůstávalo, proč obří dílo vzniklo a proč skončilo jako část mostu nad potokem v Radotíně. Letopisci při hledání odpovědí na tyto otázky oslovili odborníka na dílo Jaroslava Horejce – galeristu Tomáše Hejtmánka a pracovníky Národního muzea. Zároveň sami pátrali po původu monumentálního díla od renomovaného umělce.
Dospěli k zajímavému zjištění. Jaroslav Horejc dostal ve třicátých letech 20. století zakázku na zhotovení velkého československého znaku. Měl být součástí Národního památníku na Vítkově, kde měl doprovázet sochu Jana Žižky. Pro stejný památník vytvořil Horejc i další drobnější výzdobu. 

Národní památník se však svého otevření naplánovaného na rok 1938 kvůli německé okupaci nedočkal. Znak na vrchol Vítkov nezamířil. Nestalo se tak ani po konci druhé světové války. Prvorepublikové dílo už se k novým pořádkům nehodilo.
Znak od Jaroslava Horejce byl tak nejspíš zničen. Ne však zcela, což dokazuje radotínský nález. Lze předpokládat, že velká část rozměrného
díla skončila v mlýnech radotínské cementárny. Jeho část se díky nějaké náhodě hodila na překlenutí potůčku v Radotínském údolí. Nelze ani vyloučit, že některé další části díla slavného sochaře slouží k jiným účelům a teprve čekají na své odhalení.
V roce 2020 se část nalezeného znaku objevila na výstavě Symboly v Národním muzeu. Nechyběla u něj zmínka o nálezu v Radotíně. V současnosti se nachází v depozitáři Vojenského historického ústavu v Lešanech. Zvažována je jeho instalace v Národním památníku na Vítkově, kam měl původně patřit. 

Jaroslav Horejc byl uznávaným výtvarníkem, sochařem, medailérem i návrhářem uměleckoprůmyslových předmětů. Patřil k předním představitelům stylu art deco. Byl členem sdružení Artěl, Spolku výtvarných umělců Mánes a Svazu českého díla, spolupracoval s architekty Kotěrou, Machoněm a dalšími. Podílel se často na výzdobách celých interiérů. V roce 1925 získal velkou cenu na výstavě Art déco v Paříži za soubor skleněných váz. V roce 1937 byl oceněn řádem Oranžsko-Nassavským za sochařskou výzdobu Komenského pohřební kaple v Naardenu. Podílel se i na výzdobě katedrály sv. Víta. Vytvářel i šperky, navrhoval mince – jeho dílem je prvorepubliková deseti- a dvacetikoruna, podílel se na výzdobách komplexu ministerstva Na Poříčí. Dále je autorem velkého množství plastik a soch, návrhů pomníků. Mimo jiné stvořil podobu Golema z filmu Císařův pekař – Pekařův císař. Jeho dílo je zastoupeno v tuzemských i zahraničních sbírkách, byl uznávaným pedagogem.