Hned 15. července 1862 začal na trati ze Smíchova do Bavorska standardní provoz. Osobní dopravu zajišťovaly dva vlaky denně v každém směru. O deset let později, v roce 1872, to byly tři vlaky a jeden projíždějící rychlík. Intenzita provozu narostla až v 90. letech 19. století. Díky částečnému zestátnění společnosti BWB byly totiž od roku 1893 zavedeny dělnické lístky se slevou 66 procent.
NEJDŘÍV BEZ NÁDRAŽNÍ BUDOVY
Když Národní listy ve svém článku zmínily nádraží v Radotíně, nejednalo se o dnes známou budovu. Tehdy šlo spíše o přízemní domek možná podobný těm, které dodnes stojí v Černošicích či Všenorech. Jeho přesnou podobu bohužel neznáme. V době zahájení provozu železnice nebyly dokončené ani důležitější stanice. Společnost BWB, jako soukromý provozovatel, investovala vždy až tehdy, když mohla ze svého vkladu očekávat přiměřený výnos. Což v případě Radotína ještě řadu let neplatilo.
Ve statistice BWB z roku 1870 figuroval Radotín jako stanice s obratem mezi pěti a deseti tisíci platícími cestujícími ročně. Současné využití radotínského nádraží čítá okolo dvou milionů pasažérů. Radotín měl v té době zhruba 600 obyvatel, dnes tento údaj šplhá k deseti tisícům. Velká část lidí neměla ve druhé polovině 19. století důvod ani peníze na cestování.
Jízdenka na tehdejší konečnou na Smíchově, odkud to ještě bylo do Prahy vlastně dost daleko, stála v roce 1862 ve třetí, ne zrovna pohodlné třídě, 27 krejcarů. Za stejnou částku se v té době dal pořídit litr petroleje nebo více než dva litry piva. Čili žádná láce. Úsměvné přitom je, že naopak cestující v první třídě si mohl na stejnou, tehdy 16minutovou cestu, za 1,20 zlatého s sebou vzít jako spoluzavazadlo i svého koně.
PRIM HRÁLA NÁKLADNÍ DOPRAVA
Firma Böhmische Westbahn ovšem na výnos z osobní dopravy ani příliš nespoléhala. Až do zestátnění trati v roce 1894 tvořila až z 90 procent hlavní příjmy nákladní doprava. Ta se také zasloužila o dnešní podobu radotínského nádraží. Rozvíjející se vlečkové hospodářství (1871 cukrovar, 1872 cementárna), organizace větších objemů nakládky a vykládky zboží a s tím souvisejícího zřízení celního úřadu k odbavení zboží vyváženého do Bavorska si vynutily jak rozšíření kolejiště ve stanici, tak výstavbu nové reprezentativní odbavovací budovy.
Kdy přesně k její stavbě došlo, nelze z dostupných pramenů určit. Jisté ovšem je, že v roce 1872 již stála. Přesný vzhled nicméně neznáme - zřejmě nikoho nenapadlo ji nakreslit a fotografie se rozšířila až o řadu let později. Nevíme tedy ani, jak rozsáhlý zásah přinesla rekonstrukce nádraží v roce 1897 realizovaná již c. a k. státní společností, zřejmě ale ne zásadní.