Mezi vrstvami (času)

Rekonstrukci proslulé radotínské události zorganizoval a popsal Pavel Vančát

V dubnu roku 1986 obdrželo přes tisíc adresátů z řad čes­kých umělců i státních organizací poštou pozvánku na tajuplnou akci Mezi vrstvami, "výstavní odpoled­ne" v Černé rokli mezi Radotínem a Kosoří. Dne 17. května odpoled­ne se pak asi dvě stovky účastníků, mezi nimiž byla řada dnes proslu­lých osobností i pracovníci StB, vydaly hledat po celém malebném údolí jakékoliv umění. Nakonec se jich většina smířila s krásným výhledem od Kosoře a s možnos­tí hromadně zapít rozpaky a žízeň v nedaleké hospodě.
Jen pár týdnů po utajované čer­nobylské havárii se řada účastníků dohadovala, kdo za celou podezře­lou akcí stojí a zda nejde jen o pro­vokaci Státní bezpečnosti, čemuž nasvědčoval tehdy běžně nedostup­ný počítačový font (ve skutečnosti pracně vystříhaný Ivanem Kafkou z vyhozených soupisů oficiálního Českého fondu výtvarných umělců). Jiným přišlo nepatřičné zneužití spiklenectví tehdejšího "výtvarného ghetta". Nejblíže skutečnému zámě­ru autorů byl text kunsthistoričky Mahuleny Nešlehové, která s po­chopením popsala všechny zcizující i humorné aspekty této antiudálosti

Až po deseti letech, už ve svo­bodných poměrech, se k organizaci celé akce doznali Ivan Kafka a To­máš Ruller, oba výrazní zástupci mladší umělecké generace. Konspi­raci s nimi udrželi také fotografové Bohdan Holomíček a Dušan Šimá­nek, kteří během akce pořídili stov­ky snímků, zachycujících všechny podstatné osoby a momenty. 
Přesně po čtyřiceti letech se čtyři původní konspirátoři spolu s ku­rátorem Pavlem Vančátem, který je členem radotínské Letopisecké komise a akce se tehdy zúčastnil s rodiči, rozhodli událost zopako­vat jako průchozí výstavu v kraji­ně, dokumentující tuto legendární uměleckou fabulaci formou jakési časové kapsle. Cestu od radotínské­ho nádraží až na kosořskou vyhlíd­ku nad Černou roklí tak 17. května 2026 lemovalo přes 50 dobových fo­tografií, které zobrazovaly původní časovou vrstvu celé akce, a vrcholilo přípitkem toutéž limonádou, kterou v trávě tehdy pila malířka Adrie­na Šimotová (jejíž retrospektiva k stému výročí narození právě běží v Muzeu Kampa).

Na původních asi 400 fotografiích se podařilo dohledat přes sto osob, z nichž byla většina pozvána po čtyřiceti letech znovu, opět poctivě postaru tištěnou poštovní pozván­kou. Pro několik desítek původ­ních účastníků to pak bylo radostné shledání se vzpomínkou na jednu z nejdůležitějších i nejpodivnějších výtvarných událostí 80. let.
K výročí také autoři společně vy­dali obrazovou publikaci, shrnující ve stovce fotografií celou původní událost, a doplněnou zmiňovaným textem Mahuleny Nešlehové a sou­časným komentářem Ludvíka Hla­váčka.

Poděkování za podporu akce pa­tří Kreativní Praze a Městské čás­ti Praha 16, více fotografií z obou událostí naleznete na webu www. soutok.org.